Princip neagrese

Princip neagrese (někdy též axiom neagrese, anglicky Non-aggression principle, zkráceně NAP) je postoj, který agresi prohlašuje za nelegitimní už z její podstaty.^[1] Agresi definuje jako iniciaci nebo hrozbu násilí proti osobě nebo legitimně vlastněnému majetku druhých. Konkrétně jakékoli nevyžádané jednání, které fyzicky ovlivňuje cizí majetek nebo osobu (bez ohledu na to, zda jde o jednání pro vlastníka negativní, pozitivní, či neutrální), je agresivní, pokud je proti vlastníkově svobodné vůli a narušuje-li jeho právo rozhodovat za sebe a princip sebevlastnictví.

Stoupenci NAP z toho odvozují nelegitimitu krádeže, vandalismu, útoku a podvodu.^[1] Na rozdíl od principu nenásilí zastávaného pacifisty nebrání princip neagrese využití násilí v sebeobraně nebo obraně ostatních. Jeho stoupenci argumentují, že NAP odporuje politice zákonů trestajících zločiny bez oběti, vynucování daní a branné povinnosti. NAP je základem většiny současných pravicově libertariánských filosofií.